Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Jesenický expres

Jesenický expres

  • Průzkum ložisek zlata ve Zlatých Horách
  • Menší i větší skiareály v Jeseníkách v plném provozu
  • Běžecké tratě, sjezdovky a inverze na vrcholech Jeseníků

Průzkum ložisek zlata ve Zlatých Horách

Ve Zlatých Horách na Jesenicku probíhá v těchto dnech průzkum ložisek drahých kovů a především zlata. Geologové státního podniku Diamo zjišťují vydatnost ložisek a smysluplnost zahájení těžby ve Zlatých Horách.

Ložiska zlata se nacházejí v masivu v podzemí Příčné hory. A nejde jen o zlato, spolu s ním jsou v dole také zásoby zinku, mědi, stříbra či galia. Je však nutné zjistit, jak vydatná jsou a ekonomicky vyhodnotit případnou možnost zahájení těžby.

František Toman, ředitel závodu GEAM, DIAMO: “Odebíráme vzorky rudniny, která tu je a snažíme se ji analyzovat a zjisit složení té rudniny a případně testovat na těch vzorcích i upravitelnost. Na základě výsledků, které zde získáme, stanovíme výpočet zásob, vypracujeme studii proveditelnosti podle mezinárodních standardů a poté posoudíme, za jakých podmínek ekologických, ekonomických a technických by eventuálně bylo pro smysluplné otevřít tento důl a těžit.”

Obsah cenných kovů v horninách zjišťují geologové průzkumnými vrty, které v podzemí probíhají. Jde o místa, kde těžba probíhala i v minulosti.

Ladislav Pašek, vedoucí projektu průzkumu, DIAMO: “ Tady je důležité říct, že tady v tomto dílčím ložisku Zlaté Hory – západ bylo v minulosti odvrtáno více jak 1200 vrtů, to je zhruba za nějakých 50 let průzkumů se tady odvrtalo takové množství vrtů a ne všechny zastihly ložisko. My víme, že v těchto prostorách, kde naši předchůdci z Rudných dolů vyvrtali desítky vrtů, tak to ložisko zachytili, ale už ho nedotěžili. Bohužel, abychom byli schopni hodnověrně to ložisko ocenit a rozhodnout o tom, jestli to je ekonomické dobývat, tak je to malé množství. Proto vrtáme do prostoru mezi jejich vrty a zpřesňujeme údaje o ložisku. Takže my víme kam a důležité je, že všech 1200 vrtů je digitalizováno a máme to ve 3D, takže kolega geolog ví přesně, kam ty vrty naprojektovat, aby se nám to ukázalo.”

Zaručený obsah zlata i ostatních kovů spolehlivě určí až zkoumání vzorků v laboratoři. Prozatím jsou zjištěny již drobné nálezy.

Tomáš Žitný, geolog: “Z toho charakteru toho vrtného jádra my poznáme, jestli tam je nějaká naděje nějaké zlato objevit, nebo ne. Proto se analyzuje jenom část těch jader, nějakých, řekněme 15 procent té metráže. Průměrná velikost těch zlatinek jsou desítky až stovky mikrometrů, takže pouhým okem to vidět nelze. Předpokládáme, že v průběhu vrtných prací se dovrtáme úseků, které budou bohatší, kde by se mohly vyskytnout makroskopické zlato, které bude vidět pouhým okem. Zatím v těch vzorcích, které máme zlato potvrzeno pouze z laboratoře, ale pouhým okem ho nevidíme.”

Kompletní výsledky průzkumu i závěry, týkající se možného zahájení těžby, budou známy během dvou až tří let geologických prací.

---

Menší i větší skiareály v Jeseníkách v plném provozu

Nový příděl sněhu rychle napravil situaci v jesenických skiareálech. Dnes se již lyžuje na všech sjezdovkách a v Malé Morávce dokonce vyrostly nové ledové sochy.

Ideální podmínky teď panují například v areálu Ski Annaberg v Andělské Hoře.

Dominik Beza, vedoucí areálu: „Otevřeno máme od 26. prosince a vlastně na pár dní, asi čtyři dny, co jsme měli zavřeno skrz nepřízeň počasí, to vlastně držíme každý den. V provozu máme havní sjezdovku a lyžařskou dětskou školku.“

V tomto období před jarními prázdninami jsou skiareály především cílem škol a lyžařských kurzů.

Dominik Beza, vedoucí areálu: „Minulý týden jsme tady měli 5 kurzů a pak přes víkend hlavně rodiny s dětmi.“

Petr Novotný, ředitel ZŠ Amos Bruntál: "Na Annabergu základní škola Amos pravidelně pořádá svoji lyžařskou akademii, jezdíme každé pondělí a každou středu v odpoledních hodinách, máme tady domluvené instruktory a sněhové podmínky po tom, co teď spadl sníh, jsou skvělé.“

Anketa, lyžaři: „Dobrý.“

„Dobře.“

„Výborně, výborně.“

Díky přídělu přírodního sněhu je kvalitně upraven a v plném provozu také areál Kazmarka v Karlově.

Jiří Keller, vlekař na Kazmarce: „Tak teď už je to dobrý, protože těch prvních 14, 15 dnů v tom lednu to bylo krutý, ale jak začalo mrznout, začalo padat, tak jsme si udělali krásnou sjezdovečku, nejhezčí v celém v Karlově. Sjezdovku a malej vleček pro děcky, školku. Jinak jede všechno, hospody jedou na plné pecky. Ano, ubytování, všechno, a ještě máme nějaká volná místečka.“

Velké skiareály se již připravují na únorové období prvních lyžařských závodů. Jako první se blíží Jesenický pohár a Karlov Cup. To, že zimní počasí po dlouhé době opět odpovídá ročnímu období dosvědčují to i nové ledové sochy, které po Pustevnách zdobí také Malou Morávku v Jeseníkách. Na různých místech sjezdovky na Kopřivné je vyrobili sochaři z Beskyd a jsou ozdobou především nasvícením při večerním lyžování. Na výrobu ledových soch bylo zapotřebí úctyhodného množství materiálu.

Libor Petrů, vedoucí provozu: „Dělali to kluci z Beskyd, sochaři, dělali je zhruba celý týden, od minulého týdne, byla to celkem náročná práce, protože část soch je z ledu a část ze sněhu. Dneska za mnou vidíte, je dokončený obrovský slon, vypadá to nádherně. Zhruba je to z 540 kusů ledových kostek, ta práce byla nesmírně náročná, protože každá kostka se musela ručně opracovat, skládat a prolívat vodou tak, aby držely pohromadě."

Sochy jsou tématicky laděné. Jejich specialitou je to, že nejsou jen na jednom místě.

Libor Petrů, vedoucí provozu: „Jsou vlastně rozmístěné po celém areálu,včetně výstupu lanovky, u Panorama baru, u hotelu a tady dole na dojezdu. Ty sochy, jsou, představují vlastně ZOO, jsou to zvířata, která všechny děti znají.“

Hned po otevření se sochy staly centrem zájmu návštěvníků a nejkrásnější jsou po nasvícení při večerním lyžování. Nenavštěvují je jen lyžaři, ale také pěší turisté.

Anketa, návštěvníci areálu: „Jsou nádherné, úplně super. Klobouk dolů, kdo to dělá. My jsme šli po lanovce pěšky do kopečka pěkně. Zpátky půjdeme taky pěšky. To půjdeme asi tudy no okolo.“

„Jo, tady ta je hodně pěkná a je tady pěkně.“

„Líbí se nám, každý rok sem přijíždíme, z Polska, z Prudniku.“

„Supr, paráda. Je tady krásně.“

„Moc se mi ty sochy líbí.“

Ledové sochy bude možno navštěvovat po celou sezónu. Jejich výstavu ukončí až jarní počasí, které je rozpustí.

---

Běžecké tratě, sjezdovky a inverze na vrcholech Jeseníků

Většina Moravy a Slezska se již několik dní skrývá v mlze. Přesně naopak je tomu ve vrcholových partiích hor. Každého, kdo si vyjede na Ovčárnu a Praděd přivítá díky inverznímu počasí sluníčko, sjezdovky a především skvěle upravené běžecké tratě.

Každou hodinu vyjíždějí z Hvězdy autobusy kyvadlové dopravy na Ovčárnu a vyvážejí stovky lyžařů i pěších turistů.

Oldřich Pilc, provozovatel: „Máme to upravené prakticky z Ovčárny přes Švýcárnu, Praděd až na vřesovku a další tratě vedou až na Dlouhé Stráně, takže celkově upravených asi 60 km tratí.“

Každému se po výjezdu na vrcholky hor otevřou krásné výhledy od Tater až po Krkonoše a z mraků vylézají nejvyšší okolní vrcholy, Keprník, Králický Sněžník a další.

Anketa, návštěvníci hor: „Jsme na výletě, valíme na Praděd a pak přes Švýcárnu na Červenohorské sedlo.“

„Tak jedeme na Švýcárnu, pak na Praděd a zase zpátky, abychom zjistili, že nad těmi mraky je vždycky sluníčko.“

„Paráda, supr sníh, supr stopy, díky.“

Také Horská služba zažívá díky provozu areálů v podhůří celkem běžný zimní provoz.

Jiří Hejtmánek, záchranář, Horská služba Ovčárna: „No tak zaplať pánbůh momentálně do Jeseníků dorazila zima, asi 14 dní, napadl sníh, že se dá jezdit na běžkách. Nejvíc úrazů je na sjezdovkách při sjezdovém lyžování. Něco se může stát i na běžkách, včera jsme vezli z hřebenu pána, který si poranil kolenní vazy, takže normální zima taková.“

Běžecké tratě jsou vzorně upravené také díky finanční podpoře obou sousedních krajů, Moravskoslezkého a Olomouckého.

Slávek Tejnský, rolbař: „Ta pradědská rolba se stará o nejvyšší část toho pracovního názvu Severní hřeben, jak tomu říkáme, na který navazuje potom rolba ze sedla a vlastně děláme tu hlavní magistrálu. Když je hezké počasí, hlídáme kvalitu stopy, když začne být nekvalitní, tak ji projíždíme znovu. Vyjíždí se podle potřeby, teď je krásné počasí, takže jsme to trochu občerstvili, Pokud jsou horší podmínky, to znamená, že sněží, tak po každém větším sněžení vyjíždíme a upravujeme."

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Jesenický expres
10. února 2023, 17:13

Průzkum ložisek zlata ve Zlatých Horách

Ve Zlatých Horách na Jesenicku probíhá v těchto dnech průzkum ložisek drahých kovů a především zlata. Geologové státního podniku Diamo zjišťují vydatnost ložisek a smysluplnost zahájení těžby ve Zlatých Horách.

Ložiska zlata se nacházejí v masivu v podzemí Příčné hory. A nejde jen o zlato, spolu s ním jsou v dole také zásoby zinku, mědi, stříbra či galia. Je však nutné zjistit, jak vydatná jsou a ekonomicky vyhodnotit případnou možnost zahájení těžby.

František Toman, ředitel závodu GEAM, DIAMO: “Odebíráme vzorky rudniny, která tu je a snažíme se ji analyzovat a zjisit složení té rudniny a případně testovat na těch vzorcích i upravitelnost. Na základě výsledků, které zde získáme, stanovíme výpočet zásob, vypracujeme studii proveditelnosti podle mezinárodních standardů a poté posoudíme, za jakých podmínek ekologických, ekonomických a technických by eventuálně bylo pro smysluplné otevřít tento důl a těžit.”

Obsah cenných kovů v horninách zjišťují geologové průzkumnými vrty, které v podzemí probíhají. Jde o místa, kde těžba probíhala i v minulosti.

Ladislav Pašek, vedoucí projektu průzkumu, DIAMO: “ Tady je důležité říct, že tady v tomto dílčím ložisku Zlaté Hory – západ bylo v minulosti odvrtáno více jak 1200 vrtů, to je zhruba za nějakých 50 let průzkumů se tady odvrtalo takové množství vrtů a ne všechny zastihly ložisko. My víme, že v těchto prostorách, kde naši předchůdci z Rudných dolů vyvrtali desítky vrtů, tak to ložisko zachytili, ale už ho nedotěžili. Bohužel, abychom byli schopni hodnověrně to ložisko ocenit a rozhodnout o tom, jestli to je ekonomické dobývat, tak je to malé množství. Proto vrtáme do prostoru mezi jejich vrty a zpřesňujeme údaje o ložisku. Takže my víme kam a důležité je, že všech 1200 vrtů je digitalizováno a máme to ve 3D, takže kolega geolog ví přesně, kam ty vrty naprojektovat, aby se nám to ukázalo.”

Zaručený obsah zlata i ostatních kovů spolehlivě určí až zkoumání vzorků v laboratoři. Prozatím jsou zjištěny již drobné nálezy.

Tomáš Žitný, geolog: “Z toho charakteru toho vrtného jádra my poznáme, jestli tam je nějaká naděje nějaké zlato objevit, nebo ne. Proto se analyzuje jenom část těch jader, nějakých, řekněme 15 procent té metráže. Průměrná velikost těch zlatinek jsou desítky až stovky mikrometrů, takže pouhým okem to vidět nelze. Předpokládáme, že v průběhu vrtných prací se dovrtáme úseků, které budou bohatší, kde by se mohly vyskytnout makroskopické zlato, které bude vidět pouhým okem. Zatím v těch vzorcích, které máme zlato potvrzeno pouze z laboratoře, ale pouhým okem ho nevidíme.”

Kompletní výsledky průzkumu i závěry, týkající se možného zahájení těžby, budou známy během dvou až tří let geologických prací.

---

Menší i větší skiareály v Jeseníkách v plném provozu

Nový příděl sněhu rychle napravil situaci v jesenických skiareálech. Dnes se již lyžuje na všech sjezdovkách a v Malé Morávce dokonce vyrostly nové ledové sochy.

Ideální podmínky teď panují například v areálu Ski Annaberg v Andělské Hoře.

Dominik Beza, vedoucí areálu: „Otevřeno máme od 26. prosince a vlastně na pár dní, asi čtyři dny, co jsme měli zavřeno skrz nepřízeň počasí, to vlastně držíme každý den. V provozu máme havní sjezdovku a lyžařskou dětskou školku.“

V tomto období před jarními prázdninami jsou skiareály především cílem škol a lyžařských kurzů.

Dominik Beza, vedoucí areálu: „Minulý týden jsme tady měli 5 kurzů a pak přes víkend hlavně rodiny s dětmi.“

Petr Novotný, ředitel ZŠ Amos Bruntál: "Na Annabergu základní škola Amos pravidelně pořádá svoji lyžařskou akademii, jezdíme každé pondělí a každou středu v odpoledních hodinách, máme tady domluvené instruktory a sněhové podmínky po tom, co teď spadl sníh, jsou skvělé.“

Anketa, lyžaři: „Dobrý.“

„Dobře.“

„Výborně, výborně.“

Díky přídělu přírodního sněhu je kvalitně upraven a v plném provozu také areál Kazmarka v Karlově.

Jiří Keller, vlekař na Kazmarce: „Tak teď už je to dobrý, protože těch prvních 14, 15 dnů v tom lednu to bylo krutý, ale jak začalo mrznout, začalo padat, tak jsme si udělali krásnou sjezdovečku, nejhezčí v celém v Karlově. Sjezdovku a malej vleček pro děcky, školku. Jinak jede všechno, hospody jedou na plné pecky. Ano, ubytování, všechno, a ještě máme nějaká volná místečka.“

Velké skiareály se již připravují na únorové období prvních lyžařských závodů. Jako první se blíží Jesenický pohár a Karlov Cup. To, že zimní počasí po dlouhé době opět odpovídá ročnímu období dosvědčují to i nové ledové sochy, které po Pustevnách zdobí také Malou Morávku v Jeseníkách. Na různých místech sjezdovky na Kopřivné je vyrobili sochaři z Beskyd a jsou ozdobou především nasvícením při večerním lyžování. Na výrobu ledových soch bylo zapotřebí úctyhodného množství materiálu.

Libor Petrů, vedoucí provozu: „Dělali to kluci z Beskyd, sochaři, dělali je zhruba celý týden, od minulého týdne, byla to celkem náročná práce, protože část soch je z ledu a část ze sněhu. Dneska za mnou vidíte, je dokončený obrovský slon, vypadá to nádherně. Zhruba je to z 540 kusů ledových kostek, ta práce byla nesmírně náročná, protože každá kostka se musela ručně opracovat, skládat a prolívat vodou tak, aby držely pohromadě."

Sochy jsou tématicky laděné. Jejich specialitou je to, že nejsou jen na jednom místě.

Libor Petrů, vedoucí provozu: „Jsou vlastně rozmístěné po celém areálu,včetně výstupu lanovky, u Panorama baru, u hotelu a tady dole na dojezdu. Ty sochy, jsou, představují vlastně ZOO, jsou to zvířata, která všechny děti znají.“

Hned po otevření se sochy staly centrem zájmu návštěvníků a nejkrásnější jsou po nasvícení při večerním lyžování. Nenavštěvují je jen lyžaři, ale také pěší turisté.

Anketa, návštěvníci areálu: „Jsou nádherné, úplně super. Klobouk dolů, kdo to dělá. My jsme šli po lanovce pěšky do kopečka pěkně. Zpátky půjdeme taky pěšky. To půjdeme asi tudy no okolo.“

„Jo, tady ta je hodně pěkná a je tady pěkně.“

„Líbí se nám, každý rok sem přijíždíme, z Polska, z Prudniku.“

„Supr, paráda. Je tady krásně.“

„Moc se mi ty sochy líbí.“

Ledové sochy bude možno navštěvovat po celou sezónu. Jejich výstavu ukončí až jarní počasí, které je rozpustí.

---

Běžecké tratě, sjezdovky a inverze na vrcholech Jeseníků

Většina Moravy a Slezska se již několik dní skrývá v mlze. Přesně naopak je tomu ve vrcholových partiích hor. Každého, kdo si vyjede na Ovčárnu a Praděd přivítá díky inverznímu počasí sluníčko, sjezdovky a především skvěle upravené běžecké tratě.

Každou hodinu vyjíždějí z Hvězdy autobusy kyvadlové dopravy na Ovčárnu a vyvážejí stovky lyžařů i pěších turistů.

Oldřich Pilc, provozovatel: „Máme to upravené prakticky z Ovčárny přes Švýcárnu, Praděd až na vřesovku a další tratě vedou až na Dlouhé Stráně, takže celkově upravených asi 60 km tratí.“

Každému se po výjezdu na vrcholky hor otevřou krásné výhledy od Tater až po Krkonoše a z mraků vylézají nejvyšší okolní vrcholy, Keprník, Králický Sněžník a další.

Anketa, návštěvníci hor: „Jsme na výletě, valíme na Praděd a pak přes Švýcárnu na Červenohorské sedlo.“

„Tak jedeme na Švýcárnu, pak na Praděd a zase zpátky, abychom zjistili, že nad těmi mraky je vždycky sluníčko.“

„Paráda, supr sníh, supr stopy, díky.“

Také Horská služba zažívá díky provozu areálů v podhůří celkem běžný zimní provoz.

Jiří Hejtmánek, záchranář, Horská služba Ovčárna: „No tak zaplať pánbůh momentálně do Jeseníků dorazila zima, asi 14 dní, napadl sníh, že se dá jezdit na běžkách. Nejvíc úrazů je na sjezdovkách při sjezdovém lyžování. Něco se může stát i na běžkách, včera jsme vezli z hřebenu pána, který si poranil kolenní vazy, takže normální zima taková.“

Běžecké tratě jsou vzorně upravené také díky finanční podpoře obou sousedních krajů, Moravskoslezkého a Olomouckého.

Slávek Tejnský, rolbař: „Ta pradědská rolba se stará o nejvyšší část toho pracovního názvu Severní hřeben, jak tomu říkáme, na který navazuje potom rolba ze sedla a vlastně děláme tu hlavní magistrálu. Když je hezké počasí, hlídáme kvalitu stopy, když začne být nekvalitní, tak ji projíždíme znovu. Vyjíždí se podle potřeby, teď je krásné počasí, takže jsme to trochu občerstvili, Pokud jsou horší podmínky, to znamená, že sněží, tak po každém větším sněžení vyjíždíme a upravujeme."

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/jesenicky-expres/jesenicky-expres-10-02-2023-17-13