Podzim je období vhodné pro vyšetření mateřských znamének neboli pigmentových névů, jejichž biologická povaha je různá.
MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph.D., primářka Kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava: „Pokud si člověk není jistý, jaký typ znamének má, zda nerizikový, či rizikový, měl by vyhledat odborné dermatologické vyšetření. V naší ambulanci se zabýváme diagnostikou pigmentových ložisek, sledováním rizikových pigmentových névů a také nabízíme jejich preventivní vyšetření."
Součástí kožního oddělení je, kromě jiných specializovaných ambulancí, také ambulance pro kožní nádory a pigmentové névy s melanomovou poradnou. Poradnou, která je otevřena každý čtvrtek od 7.30 do 15.00 hodin, prochází ročně více než půldruhého tisíce pacientů.
„Část pacientů si pro vlastní pocit bezpečí a jistoty nechává preventivně zkontrolovat znaménka, chtějí vědět, zda je vše v pořádku," pokračuje MUDr. Vantuchová. „Druhou skupinu pacientů, kteří mají riziková znaménka, k nám posílají dermatologové, praktičtí lékaři a jiní specialisté."
Rozhodně však není třeba propadat panice a nechávat si zbytečně odstraňovat neriziková znaménka.
„Rizikové znaménko nemá pravidelnou strukturu, má nepravidelný okraj, střídají se v něm tmavší hnědá místa se světle hnědými, má nepravidelné okrsky pigmentu. Hodnotíme symetričnost, okraje, barvu, velikost a vývoj daného pigmentového projevu, to znamená, že sledujeme, jak se znaménko mění během doby. Jedním z rizikových projevů je změna barvy, kdy se objevují okrsky sytě hnědé a hnědočerné, které tam dříve nebyly. Nebo se původně téměř pravidelný tvar léze začíná měnit, na okraji se například objeví pigmentace paprskovitě se šířící mimo původní strukturu. Případně dochází k růstu původně ploché pigmentové léze, která se buď celá, nebo jen její část začíná vyvyšovat nad okolí. V takovém případě by se lidé měli nechat rozhodně vyšetřit odborníkem, který má zkušenosti i kvalitní přístrojové vybavení," upozorňuje MUDr. Vantuchová.
Onkodermatolog má mimo jiné k dispozici digitální dermatoskop, který snímá pigmentový projev kůže a hodnotí rizikovost pigmentace. Kromě toho se kvalitním zvětšením névu na obrazovce počítače zlepšuje možnost diagnostiky, lékař provádí fotodokumentaci znamének využívanou k vyhodnocování případných změn při následných kontrolách. Toto speciální vyšetření digitálním dermatoskopem je prováděno u rizikových névů a v tomto případě je hrazeno pojišťovnou. U pacientů s nerizikovými névy nabízí ambulance vyšetření digitální dermatoskopií jako placenou službu, na kterou je možné se telefonicky objednat.
Někteří pacienti mají tzv. syndrom atypických névů, to znamená, že rizikových nepravidelných znamének mají několik desítek nebo i stovek.
MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph.D., primářka Kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava: „Je zřejmé, že v těchto případech nemůžeme odstranit všechna znaménka. Proto jsou tito pacienti pravidelně sledováni v naší specializované ambulanci, abychom předešli vývoji névu v melanom."
Stává se, že do ambulance přicházejí pacienti, kteří si stěžují, že si před časem poranili znaménko a to pak začalo intenzivně hnědnout, případně mokvá, svědí nebo dokonce krvácí. Bohužel, právě krvácení pigmentové léze patří k pozdním projevům většinou již pokročilého zhoubného nádoru.
Ročně je v ambulanci pro kožní nádory a pigmentové névy s melanomovou poradnou diagnostikováno 170 nově vzniklých zhoubných kožních nádorů, melanomů. Nebezpečné jsou především tím, že metastazují velmi časně a pacienti mnohdy přicházejí pozdě, to znamená v době, kdy již kromě nádoru na kůži jsou nádorové buňky přítomny i v jiných orgánech a tkáních.
„Melanom se šíří nejprve horizontálně. Pokud pacient přijde v této počáteční fázi růstu nádoru a podstoupí operaci, je v podstatě vyléčen, protože nádorové buňky ještě nepronikly do krevních a lymfatických cév. Není-li však léčen, začíná po určité době melanom růst vertikálně a dochází k jeho metastatickému šíření. Přicházejí k nám pacienti, kteří s odborným vyšetřením dlouho otáleli a melanom stihl dorůst do hloubky mnoha milimetrů. Pravděpodobnost, že nádorové buňky se již rozšířily a vytvářejí metastázy, je v tom okamžiku velmi vysoká. Proto klademe důraz na včasnou diagnostiku a adekvátní rozsah chirurgické léčby," zdůrazňuje paní primářka.
Mezi laickou populací stále ještě přetrvává představa, že melanomy vznikají pouze z mateřských znamének.
„Z rizikových znamének vzniká přibližně čtyřicet procent melanomů, šedesát procent vzniká na kůži, kde nikdy žádné znaménko nebylo, a od počátku se jednalo o melanom," konstatuje MUDr. Vantuchová.
Jedním z rizikových faktorů pro vznik melanomu v dospělosti může být také to, že se člověk v dětství spálí na slunci. Proto lékaři doporučují ochranu před sluncem v podobě opalovacích krémů s ochrannými faktory a výběr vhodného oblečení, které chrání tělo před slunečními paprsky.
„Prvním krokem po stanovení diagnózy melanomu je určení léčebného plánu a radikální chirurgické odstranění kožního nádoru s dostatečným ochranným lemem. S tím vším samozřejmě souvisí detekce, exstirpace a ultramikrostagingové mikroskopické vyšetření sentinelové uzliny, tedy uzliny, která je nejblíže nádoru. Tento krok probíhá na Klinice nukleární medicíny FNO, kde speciálním vyšetřením určí lokalizaci první spádové lymfatické uzliny. Operatér, který odstraňuje melanom, během této operace zároveň pomocí speciální radionavigační sondy vyhledá tuto uzlinu a odstraní ji. Navazuje práce patologa, který nám poskytne veškeré potřebné údaje o vlastnostech nádoru a zhodnotí případnou přítomnost nádorových buněk i v uzlině. Tyto informace mohou například vést k tomu, že následně jsou v dané spádové lymfatické oblasti odstraněny všechny uzliny. V každém případě jde o příklad mezioborové spolupráce v rámci FNO, kdy se na léčbě pacienta kromě onkodermatologa podílejí specialisté chirurgických oborů, plastičtí chirurgové, patologové, kliničtí a radiační onkologové a lékaři kliniky nukleární medicíny," dodává MUDr. Vantuchová.
Pacienti s rizikovými melanomy nebo ti, u nichž jsou prokázány nádorové buňky v lymfatické uzlině, podstupují následně biologickou léčbu, která podporuje imunitní systém. Tato léčba trvá rok, případně dva, poté je pacient celoživotně sledován. V současné době je v onkodermatologické ambulanci sledováno zhruba 1500 pacientů s diagnózou melanomu.
