InfoPortály.cz - Internetové noviny Moravskoslezkého kraje

Holocaust, označovaný též hebrejsky jako šoa, patří podle historiků k nehrůznějším momentům moderních lidských dějin. V letech druhé světové války nechali nacisté zřídit v Polsku šest takzvaných vyhlazovacích táborů. V nich pak až do roku 1945 organizovaně zavraždili zhruba dvě třetiny evropských Židů. Přednáška zorganizovaná střediskem Europe Direct seznámila mladé lidi jak s obecnými fakty, tak i konkrétními osudy některých lidí z oblasti Sudet.

Petr Aharon Tesař, přeseda o. s. Krnovská synagoga: "Slovo holocaust v podstatě znamená oběť zcela strávenou ohněm. Což symbolizuje jednak duchovní pozadí toho holocaustu, ale jednak taky způsob provedení, protože symbolem holocaustu jsou plynové komory a krematoria spalující lidi tak, že nemají nikde hrob, což byl samozřejmě také záměr."

27. ledna roku 1945 osvobodila sovětská vojska nejznámější koncentrační tábor v polské Osvětimi. Toto datum se tak připomíná jako Den obětem holocaustu. V českých zemích žilo před válkou zhruba 120 tisíc Židů. 26 tisíc z nich stačilo před nacisty utéct, 80 tisíc ale v koncentračních táborech zemřelo. Kvůli tomu, že velká část severní Moravy připadla po záboru Sudet k Říši, se už asi nikdy nepodaří dohledat počty obětí v regionu. Holocaust přitom proběhl téměř bez odporu "běžných" lidí.

Petr Aharon Tesař, přeseda o. s. Krnovská synagoga: "Možná to souvisí právě s tou masovostí, s tou legalitou. Možná to souvisí s jakousi neochotou člověka dělat něco jiného než ta masa těch ostatních, nějak plavat proti proudu či vyčuhovat z řady. To určitě sehrálo svou roli. Velmi podobná byla v podstatě komunistická ideologie, takže otázka zní, proč už Komunismus nebyl dávno v minulých desetiletích svržen? To je velice podobné. Řada lidí neprotestovala proto, že nechtěla, protože po poměrně schopné židovské menšině měla zaměstnání a majetek. Některým byli trnem v oku už dlouhodobě. Ale přesto se vždycky našli lidé, kteří naopak pomáhali a pomáhali jim přežít, schovávali je."

V Novém Jičíně byla před válkou zhruba dvousetčlenná židovská komunita. Její osud zpečetila Křišťálová noc z 9. na 10. listopadu 1938, při které byla místní synagoga zpustošena. Členem místní židovské obce byl také poslední čestný občan města Max Mannheimer, který přežil čtyři koncentrační tábory jen díky tomu, že byl schopen těžce manuálně pracovat. Max Mannheimer se letos dožívá v Mnichově 90 let.