InfoPortály.cz - Internetové noviny Moravskoslezkého kraje

Do Ostravy na mezinárodní konference TRANSPORT 2010, kterou v Clarion Congress Hotel Ostrava počtrnácté pořádalo 9. - 10. listopadu 2010 Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, přijeli představitelé ministerstev dopravy Česka, Slovenska, Polska a Rakouska.

Ti se společně s řadou odborníků na dopravu a logistiku věnovali aktualitám při výstavbě VI. Panevropského dopravního koridoru, diskutovali o logistice ve vztahu k železniční dopravě, o perspektivách vysokorychlostních a měli také na programu téma vodní dopravy.

„Potěšitelné je, že se letošní ročník konference zabýval i napojením Moravskoslezského kraje na vodní cesty s přístupem k moři. Tento letitý problém je nezbytné velmi seriozně přehodnotit z pohledu současného stavu, kdy dopravní vlivy tvoří jen část všech aspektů zamýšleného dopravního vodního propojení," uvedl prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a předseda představenstva Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.

Moravskoslezský kraj by se mohl napojit na mezinárodní vodní síť vodním koridorem Dunaj-Odra-Labe. O projektu se již léta vedou diskuze. Odborníci na vodní dopravu poukazují na jeho velký přínos.

„Výstavba vodních cest v Česku ve srovnání s jinými zeměmi v posledních dvaceti letech tragicky zaostává," uvedl náměstek ministra dopravy Ivo Toman na konferenci Transport.

Domnívá se, že hlavním důvodem nemožnosti stavět vodní cesty v Česku jsou především snahy ekologických aktivistů, kteří je odmítají.

„Posledním významným legislativním krokem bylo přistoupení k dohodě AGN (o vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu), v jejímž kontextu hraje významnou roli vodní koridor Dunaj - Odra - Labe (D-O-L)," řekl náměstek Ivo Toman.

Vodní koridor D-O-L by měl ekonomický i dopravní význam. „Kromě toho může mít tento koridor při racionální přípravě další pozitivní vlivy. Je to dnes velmi významný aspekt protipovodňové ochrany, zejména v povodí Moravy, dále by byl energetickým přínosem z řady malých vodních elektráren, měl by rovněž vodohospodářský význam s možností dotovat oblasti s vodním deficitem, samozřejmě také význam rekreační. Nesporné pozitivum je rovněž ekonomická i environmentální efektivita dálkové a regionální vodní dopravy jako perspektivního protipólu k těžké nákladní dopravě silniční, která dnes extrémně zatěžuje silniční síť i životní prostředí na území republiky," upřesnil Ivo Toman.

Počítá se s tím, že průplavní spojení D-O-L by mělo mít tři větve. První oderská větev- Rokytnice - Bohumín - státní hranice (směr Szczecin) - by měla měřit 98 km. Druhou by byla 118 km dlouhá dunajská větev- Rokytnice - Břeclav (směr Vídeň) - státní hranice. Třetí má být labská větev -Rokytnice - Pardubice - Děčín (směr Hamburg) - s délkou 154 km.

Ministr dopravy měl na základě usnesení vlády prověřit potřebnost průplavního spojení D-O-L na mezinárodní úrovni. Cílem bylo posoudit v evropských souvislostech jeho možnou realizaci, přepravní účinnosti a investiční náročnost jednotlivých větví.

„V rámci plnění tohoto úkolu již proběhla tři jednání s Ministerstvem infrastruktury Polské republiky, jednání s Ministerstvem dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské republiky, jednání s Ministerstvem dopravy, výstavby a bydlení SRN a jednání se Spolkovým ministerstvem dopravy, inovací a technologií Rakouska. Po uvedených jednáních se všechny státy shodly, že je nutné podat společnou žádost o financování analytické studie k vodnímu koridoru D-O-L z rozpočtu Evropské komise," dodal Ivo Toman.

„Máme historickou šanci využít finanční prostředky z EU v období 2014 - 2020 a kanál D-O-L, který je důležitý pro rozvoj celého průmyslového euroregionu, postavit," uvedl Stanislaw Staniszewski, předseda Rady vodního hospodářství regionu Horní Odry s tím, že výstavba by přišla na miliardy eur a pro jednotlivé státy by byl projekt příliš náročný. Na území Slezska v Polsku by kanál podle něj vedl v sousedství dálnice A1. Počítá se také s tím, že do Odry, kdy v určitých úsecích nemá dostatek vody, by se musela voda přečerpávat. Ministerstvo dopravy ČR by mělo v příštím roce rozhodnout, zda je výstavba koridoru D-O-L reálná.

Účastníci konference Transport se mimo jiné shodli, že je nutné pokračovat ve výstavbě důležitých infrastrukturních projektů, které jsou pro Moravskoslezský kraj i jiné kraje Česka důležité, a dále připravovat nejnutnější projekty nové. Příkladem je komunikace I/11 s kapacitním napojením na Slovensko.

„Doporučujeme také aktualizovat napojení regionu na vodní cestu s nutností stabilizovat příslušnou územní trasu. Je rovněž potřebné vytvářet podmínky pro napojení kraje na systém vysokorychlostních železnic," vyjmenoval některé ze závěrů konference Transport generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian.