InfoPortály.cz - Internetové noviny Moravskoslezkého kraje

Právě aktuální problémy a možná řešení k pokračování a k urychlení výstavby spojnice regionu se Slovenskem, jež vede od Krnova, přes Opavu, Ostravu, Třinec až k hranicím a má nadregionální význam, jsou mimo jiné na programu letošního ročníku mezinárodní konference Transport. Tu pořádá Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje v hotelu Clarion Congress Hotel Ostrava 9. - 10. listopadu 2010 počtrnácté. Letos se konference hodně věnuje kromě silniční také železniční i vodní dopravě.

„Program konference reaguje na aktuální problémy a promítají se do něj také dlouhodobé priority našeho regionu i dalších krajů Česka i Evropské unie. Naším cílem v Moravskoslezském kraji je v současnosti dokončit rozestavěné infrastrukturní stavby i ty, kterých se dotkla úsporná opatření, a pokračovat v přípravě staveb, které jsou pro region nezbytné. Jde především o silnici I/11 - I/57, to je východo-západní spojení kraje se Slovenskem. K dlouhodobým prioritám patří napojit region na evropské dopravní cesty, hlavně v rámci VI. Panevropského koridoru, a řešit moderní dopravu," upřesnil Miroslav Fabian, generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

Viceprezident Sdružení pro rozvoj MSK, Pavel Vítek, společně s dalšími zástupci kraje předal minulý týden ministru dopravy, Vítu Bártovi petici, kterou podepsalo 28 860 obyvatel regionu a v níž žádají pokračování modernizace opavské části silnic I/11 - I/57.

Úsek mezi Opavou a Ostravou včetně příprav stavby takzvané prodloužené Rudné ministerstvo dopravy kvůli rozpočtovým opatřením letos v srpnu zastavilo.

„Tato silnice je pro kraj opravdu životně důležitá, což mimo jiné dokazuje také množství podpisů pod peticí. Budeme dělat vše proto, aby výstavba v příštím roce pokračovala. Čekáme, jak dopadne projednávání rozpočtu, a věříme, že se alespoň tři sta milionů korun potřebných na další výstavbu najde," uvedl Pavel Vítek.

Modernizace silnic I/11-I/57 na úseku mezi Opavou a Ostravou doposud přišla na více než pět set milionů korun, celkem by se měly prostavět asi čtyři miliardy. Pavel Vítek také doufá, že Ministerstvo dopravy podpoří premiéra Petra Nečase a ministra Pavla Drobila ve snaze získat prostředky na dostavbu silnice také z evropských dotací určených na životní prostředí.

Na Třinecku se modernizace silnici I/11 na trase Třanovice - Nebory - Oldřichovice - Bystřice připravuje. Celá přeložka je rozdělena na 3 úseky, které se nacházejí v různém stupni přípravy. Na úseku Třanovice - Nebory probíhá řízení o vydání změny územního plánu obce Hnojník.

„Předpokládá se, že nové zastupitelstvo schválí tuto změnu na svém prvním zasedání. Poté bude následovat řízení o umístění stavby, přičemž předpokládáme, že bude zahájeno ještě v letošním roce," uvedla starostka Třince Věra Palkovská, která je poradkyní ministra dopravy pro přípravu této stavby.

Poté mohou začít výkupy pozemků a nemovitostí. Na úsek Nebory - Oldřichovice je právoplatné územní rozhodnutí. Jsou vykoupené všechny domy určené k demolici a letos na jaře začaly výkupy nemovitostí. Je zde celkem 141 vlastníků, vykoupeno je šest domů z celkem osmi a výkupy pozemků budou pokračovat. Na třetí úsek Oldřichovice - Bystřice je vydané územní rozhodnutí.

„Od dubna letošního roku probíhají výkupy nemovitostí. Je zde celkem 149 kupních smluv, více než padesát majitelů už dalo souhlas. Zatím není vykoupen ani jeden z šestnácti rodinných domů určených k demolici, v jednom případě už ale probíhá vyvlastňovací řízení. Na celou trasu je také hotová projektová dokumentace pro stavební povolení a zastupitelstvo města Třinec schválilo pravidla pro dovýkupy zbytkových parcel," popsala situaci Věra Palkovská.

Náměstek ministra dopravy ČR, Ivo Toman, řekl, že na výstavbu silniční i železniční infrastruktury v Moravskoslezském kraji půjde v příštím roce šest miliard korun.

„Myslím si, že to není málo, je to deset procent všech peněz určených na dopravní infrastrukturu v Česku," uvedl náměstek ministra dopravy.

Částku tvoří národní zdroje, tzn. finance ze Státního fondu dopravní infrastruktury, dále potom z operačního programu Doprava a půjčka Evropské investiční banky.

„Pokračovat se bude ve výstavbě například D47, na výstavbu úseku Bohumín - státní hranice je v příštím roce učeno 344 milionů korun, na úsek Ostrava - prodloužená Místecká I. etapa dvě stě milionů korun, na úsek Hladké Životice - Bílovec 440 milionů, na úsek Bělotín - Hladké Životice 100 milionů korun," upřesnil Ivo Toman s tím, že na další modernizaci opavského úseku I/11 však peníze na příští rok zatím nejsou. Stavět se bude ale také na železnici.

„Na optimalizaci úseku státní hranice - Mosty u Jablunkova - Bystřice nad Olší půjde zhruba miliarda korun, necelou miliardu si potom vyžádá úsek Bystřice nad Olši - Český Těšín," řekl Ivo Toman.

K dalším tématům, o kterých se bude na konferenci hovořit, jsou aktuality při výstavbě VI. Panevropského dopravního koridoru, který se v Moravskoslezském kraji týká dálnice D47, rychlostní komunikace R48 a železnice, bude se také diskutovat o logistice ve vztahu k železniční dopravě, perspektivách vysokorychlostních tratí, problematice letecké dopravy a o napojení Moravskoslezského kraje na evropskou vodní síť.

Do Ostravy přijeli představitelé ministerstev dopravy Česka, Slovenska, Polska a Rakouska, řada odborníků na dopravu a logistiku.

„Včera, v předvečer konference také v Ostravě proběhlo jednání členů Řídícího výboru pro VI. Panevropský dopravní koridor v čele s předsedou Wojciechem Zarnochem. Cílem bylo zhodnotit postup výstavby jednotlivých částí na VI. koridoru, který se v jednotlivých státech liší," řekl ředitel konference Transport Pavel Santarius.

Mezi významnými hosty konference nechybějí představitelé Moravskoslezského kraje, Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje i zástupci krajů dalších, Petr Kajnar, primátor statutárního města Ostravy, či Paolo Costa, předseda Evropské komise expertní skupiny 4 TEN-T a další. Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj a statutární město Ostrava finančně podpořily konferenci ze svých rozpočtů. Záštitu nad konferencí převzal také předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.