Rozhovor s Jaroslavem Palasem, hejtmanem Moravskoslezského kraje nejen o palčivých tématech, o rozpočtu na rok 2011 a bilancování dvouletého působení v čele kraje.
Pane hejtmane, od zvolení nového vedení Moravskoslezského kraje uplynou za nedlouho dva roky. Možná nastala vhodná chvíle k určité průběžné bilanci. Jak tedy hodnotíte výsledky dosavadní práce?
JP: "Závist opravdu není pěkná vlastnost, ale já se bez mučení přiznávám, že jsem našim předchůdcům občas trochu záviděl. Převzali jsme totiž zodpovědnost za rozvoj kraje v době, kdy se světová i domácí ekonomika řítila do problémů a nikdo samozřejmě neměl tušení, jak to všechno skončí. Příjmy kraje se celkem dramaticky tenčily a bylo nezbytné přijmout mnohá bolestivá a nepopulární opatření. Vše bylo podtrženo opakovanými povodněmi a nutností rychlé nápravy jejich důsledků. Naléhavá potřeba šetřit se samozřejmě dost dobře neslučuje s případnými ambicemi na nějaké velkorysé akce nebo štědré programy. Prostě na líbivou politiku zdroje nebyly a nejsou. Za velký úspěch proto považuji skutečnost, že svízelnou situaci nejen zvládáme, ale že dokonce nalézáme cesty, jak směřovat disponibilní prostředky do oblastí, které se života občanů dotýkají nejvíce nebo jsou pro další rozvoj kraje perspektivní. Věřte, že to není vůbec jednoduché."
V kontextu záměrů současné vlády se zdá, že ani v budoucnu kraj nečeká lehké období. V posledních týdnech se snad nejvíce hovořilo o dopravní infrastruktuře a původních rozhodnutích ministra dopravy, které se v této oblasti kraje citelně dotýkaly.
JP: "Nerad zdůrazňuji, že to, či ono je pro občany kraje nejdůležitější, ale určitě budete se mnou souhlasit, že dobudování dopravní infrastruktury je opravdu pro náš region zásadní. Dopravní obslužnost v kraji ovlivňuje oblast životního prostředí, podnikání, zaměstnanosti nebo turistického ruchu, a nevidím zde proto žádný prostor pro experimenty nebo zbrklá rozhodnutí. No, snad se podařilo nejhorší zažehnat. Vyvinuli jsme obrovský tlak a velice děkuji veřejnosti, že se v této věci zřetelně angažovala. Samozřejmě v úsilí nepolevíme a snažíme se, aby se do řešení zapojila celá politická reprezentace, zejména všichni poslanci zvolení v tomto kraji."
Nedávno jste inicioval s těmito poslanci setkání, v jehož rámci jste diskutovali o návrhu rozpočtu na rok 2011. Jak hodnotíte jeho průběh?
JP: "Především jsem byl potěšen reprezentativností a konstruktivností tohoto setkání. Poslanci sami vyjádřili uspokojení z možnosti vyslechnout si naše argumenty a upozornění na rizika tohoto návrhu. Nekladli jsme si samozřejmě za cíl ve všem se sjednotit, to by bylo příliš romantické, ale získal jsem dojem, že se nad našimi výhradami všichni upřímně zamýšlejí. Ostatně čísla jsou neúprosná. Stávající návrh rozpočtu prokazatelně ohrožuje čerpání prostředků z programů EU, poskytování odpovídající sociální péče i stabilitu sociálních zařízení, dále přenáší finanční zátěž za výkon státní správy na kraje atd. apod. Takový přístup je nejen neodpovědný, ale též jej hodnotím jako krátkozraký."
Dalším palčivým tématem je zdravotnictví. Jste schopni snížit ztrátu krajských nemocnic, která je za 1. pololetí letošního roku ve výši přibližně 115 milionů korun?
JP: "Zdravotnictví je velkým oříškem, který se již několika ministrům nepodařilo rozlousknout. Naše krajské nemocnice skutečně vykázaly ztrátu, která je alarmující. Provedeme proto důkladnou analýzu jejich hospodaření a nalezneme způsoby, jak zlepšit jejich ekonomické výsledky. Kraj má povinnost zajistit svým občanům základní lékařskou péči na standardní úrovní, a tak to zůstane. Nicméně není možné, abychom mlčeli k praxi, kdy zdravotní pojišťovny zřetelně podporují privátní sektor na úkor veřejného a vláda se tváří, že právě tak to má být. Na druhé straně se také my budeme muset vážně zabývat otázkou určité optimalizace poskytované zdravotní péče v našich nemocnicích."
Občané kraje také zaznamenali informaci, že stát zrušil usnesení vlády o finanční spoluúčasti na výstavbě vědecké knihovny. Jak to s knihovnou vypadá a co jste pro záchranu knihovny udělali?
JP: "Kdo chtěl, tak pochopil naše vysvětlení, proč jsme nemohli nekriticky pokračovat směrem, který nastolilo minulé vedení kraje v této záležitosti. Ostatně právě oni zrušili výběrové řízení a nepřímo tak přiznali, že se dostali do slepé uličky. Přes masivní mediální tlak jsme necouvli, našli úspornou variantu a také jsme docílili, že předchozí vláda schválila na výstavbu knihovny dotaci 490 milionů korun. Jakmile jsme zaznamenali tendence stávající vlády tohoto závazku se zbavit, okamžitě jsme zaslali předsedovi vlády, ministrovi kultury i ministru financí naléhavý dopis, v němž jsme požádali o přehodnocení postoje a uvolnění finančních prostředků na výstavbu knihovny. Vláda však závazek svých předchůdců bez mrknutí oka zrušila. Vládní usnesení ale přece není pouhý cár papíru a nežijeme snad v Kocourkově. Bez komentáře ponechám trapnou snahu svádět zodpovědnost na současné vedení kraje, avšak důrazně upozorňuji, že Moravskoslezský kraj v dobré víře již proinvestoval finanční prostředky v řádech milionů korun. Vznikla nám tedy škoda a musíme zvážit, jak na tento fakt zareagovat."
V případě, že nová knihovna nebude, co se stane s tou starou a jak použijete ušetřené peníze?
JP: "Pokud definitivně nastane tato situace, urychleně budeme hledat náhradní řešení, abychom zajistili důstojné podmínky pro vědeckou knihovnu v Ostravě. Finanční prostředky ve výši šesti stovek milionů korun ze zdrojů EU převádíme se souhlasem Evropské komise do oblasti zdravotnictví a školství, kde máme již připraveny projekty a postupně tyto peníze budeme moci čerpat. Dalších zhruba 600 milionů korun z krajského rozpočtu, které měly být použity na výstavbu nové budovy, musí být přednostně určeno na řešení problému vědecké knihovny."
Nezapomnělo se ve všech těch problémech, které se na nás hrnou, na ovzduší a životní prostředí Moravskoslezského kraje?
JP: "Mohu občany ubezpečit, že tato oblast patří k nesporným a trvalým prioritám vedení kraje. Změny k lepšímu samozřejmě neprobíhají rychlostí, která by kohokoliv uspokojovala. Chápu tudíž, že mnohým spoluobčanům už dochází trpělivost. Nicméně peníze a čas nepatří k nadbytečným veličinám. Ministrem životního prostředí slíbené čtyři miliardy korun představují sice příslovečnou kapku v moři, ale díky za ně. Není také jednoduché najít odpovídající rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a potřebou dalšího ekonomického rozvoje. Prosím tedy veřejnost i touto cestou o určitou míru pochopení."
Za chvíli se bude v zastupitelstvu projednávat rozpočet kraje na rok 2011. Jak vidíte hospodářskou situaci v příštím roce?
JP: "Situace nebude jednoduchá, neboť vládní škrty, podle mého názoru, velmi výrazně zpomalí hospodářský růst země, což nakonec pocítíme všichni. Krajský rozpočet na rok 2011 bude schvalovat prosincové zastupitelstvo kraje. V tuto chvíli probíhají koaliční jednání na toto téma a ladíme poslední detaily."
Pane hejtmane, za několik dní se uskuteční volby do zastupitelstev obcí a měst, ale také do Senátu, do něhož kandidujete za volební obvod 64-Bruntál. Co byste na závěr vzkázal voličům?
JP: "V žádném případě nechci zneužívat těchto stránek k předvolební agitaci. Omezím se proto na prosbu, aby občané využili svého volebního práva a v hojném počtu se voleb zúčastnili. A přeji jim šťastnou ruku!"
