Životní prostřední Moravskoslezského kraje je z pochopitelných důvodů téměř každodenně předmětem zájmu široké veřejnosti, sdělovacích prostředků a samozřejmě stále více i politické reprezentace kraje a státu. Považovali jsme za proto vhodné položit na toto téma několik otázek:
Pane hejtmane, v průběhu letošní zimy dýchali občané našeho kraje často znečištěné ovzduší. Jedná se o dlouhodobý a mnohokrát medializovaný problém a letos v květnu by měl celou situaci přímo u nás řešit také premiér Jan Fischer. Proto by mě zajímalo, co si od tohoto jednání slibujete?
J. P.: "Předně musím ocenit to, že se nám, za podpory ze strany médií, konečně podařilo přesvědčit vládu ČR o nutnosti bezodkladného, razantního a účinného řešení zdejší kvality ovzduší. Faktem zůstává, že tento bez nadsázky dramatický problém se neobjevil ze dne na den, ale má své historické a geografické kořeny. Nicméně potřeba nápravy stavu ovzduší je stále naléhavější a je též zřejmé, že k jeho zlepšení nedojde bez systematické a promyšlené pomoci od centrálních institucí a vedení státu. Kraj prostě nedisponuje dostatečnými nástroji a zejména finančními prostředky. Jsem proto rád, že premiér přislíbil navštívit v květnu Ostravu. Jsme si sice vědomi časově omezeného mandátu této vlády, ale jsme přesvědčeni, že i přes tuto skutečnost budou jednání produktivní. Máme tedy připraveny jednoznačně formulované a konkrétní kroky, které požadujeme a které by měly vést ke zlepšení situace."
Můžete je nám přiblížit?
J. P.: "Z hlediska podnikové sféry klademe důraz na nalezení vhodné motivace firem k provedení účinných opatření při ekologizaci výroby. V úvahu přichází nějaká forma daňového zvýhodnění, pokud podniky provedou kroky, které se projeví snížením emisí prachu, oxidu síry a dusíku. Samozřejmě si uvědomujeme, že všechno něco stojí a že nákup a zavedení nových technologií je pro firmy velmi drahou záležitostí. Stát podnikům v této snaze musí pomoci, protože se jedná o investice v řádech desítek miliard korun. Ostatně v průběhu několika jednání s představiteli současné vlády jsem se přesvědčil, že si jsou nezbytností takového přístupu vědomi. Nemáme prostor k podrobnému vyjádření a tak se omezím na připomenutí skutečnosti, že jsme se podíleli na zpracování návrhu na řešení špatné situace v oblasti životního prostředí v Moravskoslezském kraji, který počátkem dubna letošního roku schválila vláda. Zmíněný dokument se již začíná realizovat. Snad jen ještě uvedu, že jsme se též aktivně zapojili do přípravy návrhů nového zákona o ovzduší. Snažili jsme se jeho projednání sice maximálně urychlit, ale je zřejmé, že v tomto volebním období se to již nestihne. Spojujeme však s jeho přijetím nemalé naděje."
Došlo v poslední době k nějakému legislativnímu posunu na úrovni kraje?
J. P.: "V závěru loňského roku začala platit novela vyhlášky Ministerstva životního prostředí, podle které musí v období smogových situací nejvýznamnější producenti znečištění regulovat své provozy tak, aby emise prachu byly minimální. V návaznosti na tuto vyhlášku kraj připravil navíc ještě svůj vlastní Krajský regulační řád. Tímto opatřením jsme se pokusili řešit již příští zimní období. Nastanou-li inverze, své provozy budou muset regulovat ještě další provozovatelé, kteří zatím ústřední regulaci nepodléhali. Přestože chápeme, že se jedná o řešení následku, považujeme to za významný pokrok na cestě k čistějšímu ovzduší."
Pane hejtmane, máte představu, odkud stát získá finanční prostředky na nezbytné řešení kvality ovzduší v našem regionu?
J. P.: "Děkuji vám za tuto otázku. Samozřejmě mám, neboť vedení kraje připravilo nejen návrhy řešení, ale také hledalo potřebné finanční zdroje. Jednou z možností je realokace poplatků za znečišťování ovzduší, které jsou nyní odváděny do Státního fondu životního prostředí, to znamená přesunout je zpět do Moravskoslezského kraje. Je též nezbytné umožnit čerpání finančních prostředků z Operačního programu životní prostředí privátním podnikatelským subjektům na realizaci investic, vyplývajících z integrovaných povolení a vedoucích ke snížení emisí prachu, oxidů síry i dusíku. Pomohla by nám také změna programu Zelená úsporám tak, aby bylo možné realizovat energetické úspory i na veřejných budovách atd."
Stále se diskutuje o tom, co vlastně nejvíce způsobuje v období zimní inverze zdejší špatné ovzduší. Hovoří se o třech významných zdrojích. Velké průmyslové podniky, doprava a domácí topeniště. Zajímalo by mě, co se dá dělat v tomto ohledu, například s dopravou?
J. P.: "Pro zlepšení situace v oblasti dopravy je nutné dobudovat obchvaty velkých měst, abychom vytěsnili tranzitní dopravu z jejich center a obytných zón. Soubor (státních) staveb klíčového významu je vymezen v zásadě na dokončení projektu dálnice D47 (D1), včetně staveb silnic I. třídy a vybrané úseky modernizace silnic č. I/48 a I/11 (I/68). Ty limitují provozuschopnost a funkčnost národní dopravní sítě jako celku a konzervují nám zásadní dopravní závady v kraji. Jedná se o dopravní propojení Ostravy s Opavou, obchvat Frýdku-Místku a dopravní propojení se Slovenskou republikou nebo i obchvat Karviné. Máme vyhotovený přehled staveb, které je potřeba dokončit a na které v současné době chybí finanční prostředky. Další podpůrnou akcí může být vypracování systému kompenzace nákladů, jenž vznikly v souvislosti s bezplatnou hromadnou dopravou ve dnech, kdy se naplňují regulační řády. V neposlední řadě může pomoci i zavedení dotačního titulu na ekologizaci hromadné dopravy."
V oblasti dopravy je v současnosti velmi diskutované zpoplatnění dálnice D1 v Ostravě. Budete ho řešit a jaký je váš postoj k této věci?
J. P.: "Přicházíme s návrhem, který obsahuje jednoznačný požadavek na výjimku ze zpoplatnění dálnice D1 a rychlostní silnice R56 v Ostravě a vybraných příměstských částech krajského města. Myslíme si, že k problému zpoplatnění nelze přistupovat plošně, to znamená, že nelze srovnávat dálniční obchvat Prahy či Brna s dálnicí D1 a rychlostní silnicí R56 v našem kraji, které jsou v podstatě součástí městské dopravní sítě. Pro vedení kraje je D1 a R56 strategickou „průtahovou" komunikací pro každodenní městskou dojížďku veřejnosti do zaměstnání s tím, že zahrnuje vedení linek městské hromadné dopravy z jednotlivých městských obvodů do centra Ostravy. V tomto ohledu bychom neměli ani zapomínat na aktivní podporu města Ostravy, která spočívala v podílu na výstavbě zmíněných komunikací nad rámec povinností. Důvodem pro to bylo očekávané zmírnění některých místních dopravních problémů a zlepšení kvality ovzduší ve městě."
Ovzduší nemá hranice, jak celou situaci vidí polská strana?
J. P.: "Souhlasím a také vnímám potřebu vyvolat jednání s polskou stranou na úrovni ministrů, či předsedů vlád, které by mělo definovat společný přístupu k omezování průmyslového znečištění. Myslím si, že jednání na úrovni regionů se v současnosti již jeví jako nedostatečná, málo produktivní. Musí být zahájen tedy dialog na nejvyšší úrovni."
Chápu to jako nelehký a komplikovaný proces, proto mi nedá se nezeptat, co děláte již nyní pro lepší životní prostředí v kraji?
J. P.: "Předně musím konstatovat, že nesedíme s rukama v klíně. Iniciovali jsme řadu zdařilých kroků ke zlepšení situace v oblasti životního prostředí. Vedení kraje i krajský úřad průběžně jednají s hlavními znečišťovateli životního prostředí. Zpřísňujeme limity pro vypouštění znečišťujících látek do ovzduší. Podílíme se na monitoringu kvality ovzduší i dopadů kvality ovzduší na lidské zdraví. Snažíme se o rychlé budování dopravní infrastruktury. Komunikace ve svém vlastnictví čistíme od prachu mnohonásobně častěji, než nám ukládá zákon. Problematiku domácích topenišť jsme začali řešit jako první v zemi. Dokonce zastupitelstvo kraje samo navrhlo novelu zákona o ovzduší. Přestože zatím nebyla přijata, odstartovala zájem české vlády i parlamentu situaci v našem kraji řešit. Chceme vytvořit program pro realizaci ozdravných pobytů dětí z postižených oblastí, aby i sociálně slabší rodiny mohly poslat své děti na ozdravný pobyt. A v neposlední řadě bychom chtěli rozšířit počet monitorovacích stanic v kraji."
Na dubnovém zastupitelstvu byl schválen dokument zásadního charakteru „Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje do roku 2016. Jak by měl náš kraj vypadat v roce 2016?
J. P.: "Předně musím říci, že pro komplexní a vyvážený rozvoj území je potřeba mít rozvojový dokument, který kromě vize obsahuje analýzu definující problémy MS kraje a rozvojové záměry. Naplňování cílů bude řešeno konkrétními aktivitami a projekty, z nichž některé se již dnes provádějí. Identifikací těchto konkrétních projektů chceme ukázat, že kraj ví nejen to, kam chce dojít, ale i jakým způsobem se tam dostane. A jaký by měl být náš kraj v roce 2016? Měl by být konkurenceschopným regionem úspěšných a spokojených lidí. Tak je definovaná vize kraje. Nejde ale jen o pohled do roku 2016. Dokument je důležitý, protože poskytne logický rámec pro efektivní regionální a hospodářskou politiku. Do jeho přípravy byla zapojena více než stovka odborníků, zástupců podnikatelského sektoru, měst a obcí, vysokých škol a dalších institucí. Prostřednictvím internetového dotazníku své názory vyjádřili také obyvatelé kraje. Moravskoslezský region má potenciál stát se moderním, dynamickým, rychle rostoucím rozvojovým pólem střední Evropy. Musíme však vytvořit patřičné podmínky."
Dovolím si poslední otázku. Důležitou součástí kraje jsou nejrůznější podniky, které svou činností ovlivňují dění v našem regionu. Existuje spolupráce, nebo alespoň dialog?
J. P.: "Musím s uspokojením konstatovat, že dialog je veden a hodnotím ho jako přínosný a efektivní. Po nástupu do vedení kraje jsme obnovili společná jednání Tripartity, tzn. zástupců podniků, odborů a vedení kraje. Na pravidelných setkáních řešíme závažné problémy našeho regionu. Rád také konstatuji, že se již zase umíme domluvit a vystupovat za MS kraj jednotně, což je velmi důležité. Na závěr bych chtěl zmínit ještě jeden nový počin. Tím je „Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost", kterou jsem inicioval ve spolupráci s Radou kvality ČR v září 2009. Mým cílem bylo podnítit zájem o problematiku společenské odpovědnosti organizací, spočívající zejména v regionální, sociální, obchodní a environmentální odpovědnosti podnikatelských subjektů našeho kraje. Vznikla tak nová tradice a soutěž, jakožto první v naší zemi na krajské úrovni, která se snaží zviditelnit a ocenit ty podnikatelské subjekty regionu, které nad rámec svých zákonných povinností pečují o životní prostředí, starají se o své zaměstnance cestou různých zaměstnaneckých výhod, spolupracují s místní komunitou, působí ve prospěch veřejnosti apod. Vzhledem k velkému zájmu firem o první ročník soutěže věřím, že jsme se vydali správným směrem."
