InfoPortály.cz - Internetové noviny Moravskoslezkého kraje

Mnohonásobně překročené limity polétavého prachu v ovzduší sužují obyvatele severní Moravy dlouhodobě a zhoršují jejich zdravotní stav. Kromě místních průmyslových gigantů na tom má podle expertů podíl také průmysl v sousedním Polsku. České Ministerstvo životního prostředí si už proto se svým polským protějškem začalo vyměňovat programy, které mají přispět ke zlepšení kvality ovzduší.

Ruth Bízková, ministryně životního prostředí: "Následně by si do konce června měly obě strany měly říci, jestli ty programy jsou kompatibilní, to znamená, jestli to, co z nich plyne, lze srovnávat nějakým způsobem."

V této fázi jde hlavně o permanentní monitoring škodlivin v ovzduší. Moravskoslezský kraj se rozhodl posílit síť měřících stanic na obou stranách hranice. V Polsku i nás jich má být po čtyřiadvaceti.

Tomáš Hanzel, primátor města: "Já věřím, že ty věci se pohnou a i polská strana začne více dodržovat ty limity a více zpřísňovat ty limity, které tam mají."

Jiří Bílek, pracovník Zdravotního ústavu Ostrava: "Teď se vybírají ta místa, předpokládám, že na podzim se začne zkušební provoz. Ten polský projekt bude mít přibližně půlroční zpoždění, takže v příštím roce."

Samotné měření ale dýchatelný vzduch nezařídí. Jde o to, aby velcí znečišťovatelé své provozy přizpůsobili potřebám ekologie.

Jiří Bílek, pracovník Zdravotního ústavu Ostrava: "Bude výborné, když ten stát to posvětí ještě finančně, a když tu přijdou prostředky z Evropské unie, aby se zadotovaly ty technologie, aby bylo možné nealokovat."

Rut Bízková, ministryně životního prostředí: "Velcí znečišťovatelé a je jich v MS kraji celá řada, mohou žádat podporu na ekologizační opatření, které jsou nad rámec zákona a to mohou udělat teď hned."

Kromě průmyslu však ovzduší škodí i sami obvyvatelé postižených lokalit. Řada domkářů totiž ještě pořád topí palivy, které životnímu prostředí - a tedy i lidskému zdraví - škodí.

Jiří Bílek, pracovník Zdravotního ústavu Ostrava: "V těch lokálních topeništích si to za to můžeme sami, jsme nedisciplinovaní, částečně je to i o ekonomice, jestliže lidé nemají peníze na kvalitní paliva, topí tím horším, navíc, my jsme region s uhlím, tak jsme zvyklí topit uhlím, otázka je, jakým, jestli to je kvalitní uhlí nebo i nekvalitní uhlí tahané z Polska, historicky s etady topilo ikaly,myslím, že máme špatný základ."

Evropské, republikové, krajské i obecní programy přitom domkářům nabízejí finanční dotace na změnu stávajících topných systémů. Zatím se však míjejí účinkem.